O parku

Zámecká zahrada a keška hraběte Chotka

V zámeckém parku, pod "buchtovníkem", je pro vás, milí kačeři, schován poklad hraběte Chotka. Máte-li dobrý přístroj GPS a dost času a trpělivosti - doporučujeme si nejprve dobře pročíst naši webovou Prohlídku parku, pak vám přejeme příjemný lov.

Waypoint: GC1175D

Mimochodem, pro nalezení naší kešky vám na podzim, bude stačit jen váš nos - "buchtovník" najdete i po čichu.

Zámecký park ve Velkém Březně byl založen v polovině 19. století. V bezprostřední blízkosti kolem něj dal Karel Chotek upravit malý přírodně krajinářský park, který volně přecházel v les. Ovšem jeho dnešní podoba, tedy 5 hektarů anglického parku a maličký francouzský park s výhledem na rybník s lekníny, rákosím, denivkami a také s kapry, pochází až ze začátku 20. století. Tehdy vnuk zakladatele zámku dokončoval rozsáhlou přestavbu zámku. Součástí změn bylo i vybudování poměrně rozlehlého parku, v němž byla také místa pro různé kratochvíle: najdeme tu dvě fontánky, plavecký bazén, kuželník ,( rekonstruovaný  do původní podoby), lavičky s pěknými výhledy nebo třeba odpočívadlo. A když si celý park projdeme, zjistíme, že sem byly také vysazeny různé druhy zajímavých a dendrologicky hodnotných dřevin. Park si může prohlédnout každý návštěvník sám, ale pokud využije služeb průvodce, dozví se o rostlinách v parku některé zajímavosti - třeba to, jak v každém stromě neustále, den co den, proudí mnoho litrů vody (v jehličnatém stromu proudí voda rychlostí zhruba 1-2 metry za hodinu, u listnatých vzrostlých stromů to bývá 4 až 6 metrů za hodinu. Velkým stromem proběhne zhruba 100 litrů vody v jednom jediném dni, a když tedy jste právě v lese - nebo v zámeckém parku - můžete si představit, jak to všude kolem vás ve stromech proudí a obíhá.) Naše rozárium na počest Marie Henriety Chotkové založeno v roce 2013. Hraběnka Chotková byla zakladatelkou v Dolní Krupé největšího rozária ve střední Evropě sbírka vlastnila 6000 růží, které se proslavila rozličnými druhy. Není divu, že přezdívku „královna růží“ si právem zasloužila. Byla v kontaktu s předními růžaři Evropy P. Lambertem, W. Kordesem a mnoha dalšími. V roce 2013 uplynulo 150 let od jejího narození a na její počest firma Kordes vyšlechtila mimořádnou růži  světového formátu jménem Rosengräfin Marie Henriette. V rozáriu můžete vidět růže světového formátu od začátku června do poloviny října, kdy probíhá jejich květenství.

Průvodce parkem

Popis parku

1)  Thuja orientalis – Zerav východní

Pochází z Číny, Japonska v našich podmínkách dorůstá do výšky 25 m. Korunu má vejčitě kuželovitou, větve vztyčené nahoru, větvičky husté a uspořádané ve svislé rovině. Na šiškách má hákovité výrůstky a šišky jsou v létě sivě ojíněné. V Evropě se pěstuje již od roku 1536. Snáší velmi dobře řez. Lidové názvy thuje, cypřiš. Zajímavé jsou kultivary, kterých je přes 100 druhů od zakrslých vysokých pouze 1,5 m až po 25 m stromy.

2) Juniperus virginiana “Tripartita“ – Jalovec viržinský

Dorůstá výšky až 4 m základní druh Juniperus virgiana je nejmohutnějším jalovcem, který dosahuje výšky 30 m. Dužnaté plody podobné bobuli dozrávají v  prvním roce. Jsou bělošedě ojíněné a velice esteticky působivé. Původem ze Severní Ameriky. Roste velmi dobře odolný proti chorobám a škůdcům. V našich podmínkách znám od roku 1868.

 3) Malus floribunda – Jabloň mnohokvětá

 Okrasná červeně  kvetoucí jabloň s rozložitou korunou, která se dožívá až 100 let, dorůstá výšky 5 m. Červené barvivo prostupuje listy, dřevo i plody. Malvičky jsou o velikosti třešně a kyselé chuti. Vzhledem ke svému tvaru vyžaduje dostatek prostoru a nezastíněné stanoviště. V našem parku roste od roku 1935 a v roce 2013 byla vysazena znovu. Původ jabloně není přesně známý zřejmě Japonsko. Počátek pěstování u nás 1925. Patří mezi nejkrásnější kvetoucí jabloně.

4) Malus moerlandsii “Profusion“- Jabloň Moerlandsova

Okrasná jabloň kvetoucí drobným červeným květem. Plody malvice červené barvy. V parku roste od roku 2013. Využití okrasná jabloň, která vyniká květem, plodem a tmavě červenou kůrou. Plody slouží  jako potrava ptactvu v zimním období, jsou naprosto mrazuvzdorné. Pochází z Holandska a dorůstá do výšky 4 m

5) Malus robusta “Red Sentinel“- Jabloň mohutná

Další červená mohutně rostoucí jabloň v našem parku vysazena v roce 2013. Květ je bílý a kůra tmavě červená. Plody malé , jedlé ,šarlatově červené slouží k potravě v zimním období ptactvu. Výška a šířka jabloně je 6 m.

6) Prunus subhirtella“Autumnalis Rosea“ – Višeň chloupkatá

Zajímavá krásná višeň, která kvete i v zimním období růžovým,poloplným,  , drobným květem. Vytváří pravidelnou korunu bez řezu, dřevo je odolné proti chorobám a mrazu. Plody nemá. V parku vysazena v roce 2013.

 7) Prunus avium “Plena“ – Třešeň ptačí

Známá třešeň sloužící v ovocných školkách, jako podnož pro všechny druhy třešní. Kvete bílým středně velkým květem, plod je malý, červené barvy a trpký, pro ptactvo lahodný v letním období. V parku byla vysazena v roce 2013.

8) Pyrus calleryana – Hrušeň Calleryova

Náš malý sad uzavře hrušeň Calleryova těžko budeme hledat hezčí květ, který nám dopřeje nádherný pohled na rozkvetlou hrušku bíle kvetoucí, dorůstá výšky 15 m a šířky 12 m. Vysazena v roce 2013. Původem z Číny.

 9) Catalpa bignonioides – Katalpa trubačovitá

Jsou velice atraktivní, nepřehlédnutelné, majestátné, exotické z čeledi trubačovité. Květy jsou bílé, zvonkovité, ve vzpřímených latách. Vnitřek květu je purpurově kropenatý, má dva žluté proužky. Listy jsou velké, světle zelené a po rozemnutí vonné. Plodem jsou tenké válcovité tobolky, které na stromě vytrvávají až do jara a jsou dlouhé až 60 cm

10) Fraxinus americana – Jasan americký

Urostlý strom s velmi kvalitním dřevem vysazen v parku 2013. Patří do skupiny stromů, které nevyniknou květem nebo plodem, ale svou velikostí a zajímavým růstem. Pupeny tmavě černé se světle šedivou kůrou. Dřevo je tvrdé  pro svou odolnost se využívá  ve stavebnictví . Pochází z USA,  dorůstá výšky 35 m.

11) Quercus coccinea – Dub šarlatový

Má listy opak vejčité vykrajované  na podzim pestře vybarví do šarlatově červené barvy.  Dřevo dubu je velmi tvrdé v parku byla výsadba  nových dubů v roce 2013  za okrasným sadem ve spodní části vpravo kde najdete duby , které jsou staré 250 – 300 let.Do Evropy byl přivezen v roce 1691 z USA. Vysazen byl v Průhonicích, v Pražské stromovce. Dorůstá výšky 30 m.
 

12) Fraxinus ornus – Jasan zimnář

Další a poslední vysazený Jasan v roce 2013, byl vysazen do parku. Tento malý jasan dorůstá výšky pouze 4 - 8 m. Původem z jižní Evropy. Okrasná dřevina hlavně bílým dlouhým 12 cm květem.

13) Quercus palustris – Dub bahenní

V našem parku je vysazen společně s dubem šarlatovým, kterému je podobný. Tato skupina dubů je charakteristická tím, že mají na první pohled velmi zvláštní listy- laloky jsou hluboce vykrajované a zašpičatělé. Na podzim nejsou příliš pestré, většinou barvy přejdou dohněda. Kůru mají hladkou, ale pokud na exponovaných stanovištích trpí jarními mrazíky, vytváří se tzv. mrazové lišty (plochy se zmrzlým kambiálním pletivem). V roce 2013 byla provedena dosadba těchto velikánů, kteří v USA dorůstají výšky 40 m, vedle mohutných dubů stáří zhruba 250 – 300 let.

14) Crattaegus – gali – Hloh kuří noha

Někteří odborníci ho však označují jako hloh pýřitolistý  ( Crataegus submollis). Pochází se Severní Ameriky. Nápadné jsou až 8cm dlouhé trny.  Květy jsou krásné, seskupené v chocholících. Plody-  červené malvičky drží dlouho na stromech. Do Anglie se dostal už roku 1691. Jméno má podle dlouhých ostrých kolců, přirovnávaných k ostruhám na nohách kohouta.

 15) Metasequoia glyptostroboides – Metasekvoj čínská

Tento vzácný , ohrožený strom patří mezi jehličnany-jehlice jsou nápadně světle zelené, ale zvláštností je, že na podzim opadávají. V dávných geologických dobách byla značně rozšířena, ale  poté mnoho let odborníky  považována za vyhynulý rod. Byla znovu objevena teprve roku 1944  v Číně, jedná se o živoucí fosílii, která vymřela před 70 miliony lety rod obsahuje pouze jeden rod. Má krásný pravidelný, kuželovitý tvar a dorůstá výšky 35 m. Ročně může mít přírůstek až jeden metr a u nás dorůstá výšky kolem 25 metrů. Na podzim je nápadná výrazným žlutým až červenohnědým zbarvením. V našem parku byl dosazen vedle větší metasekvoje v roce 2013.

16) Pinus nigra – Borovice černá

Tento druh u nás zdomácněl, pochází ze střední Evropy a dorůstá výšky 40 m. Ve svazku má pouze dvě jehlice, borovice vejmutovka má pět jehlic ve svazku.  Kůra je šedočerná a šupinatá. Její šišky jsou větší a lesklé a jsou vhodné pro vazačské účely. Dříve byla hojně využívána pro těžbu pryskyřice.

17) Morus alba “Pendula“ – Morušovník bílý

Převislá forma  moruše, jedná se o roubovaný strom, do parku byl dosazen v roce 2013 . Kvete bílým květem, plody černé, jedlé, obsahují vitamín C, dorůstá výšky 2 m. Dřevo je křehké, kůra světle žlutá až bílá.

 18 )Gingo biloba – Jinan dvoulaločný

Jinan dvojlaločný původně pochází z Číny, ale dnes ho najdeme všude v parcích západních zemí i přesto se jedná o ohrožený druh. V našem parku roste 12 let jako semenáček, který k nám zabloudil. Dnes patří k velikánům našeho parku, který dorůstá výšky 40 m a dožívá se vysokého věku 4000 let. První jinany se začaly na západě vysazovat po roce 1730 a všechny pocházejí z východoasijských chrámových zahrad. Původ zdejšího exempláře je zahalen tajemstvím- nikdo neví, kdy a kým byl vysazen. Jinan okamžitě zaujme svými zvláštními listy ve tvaru rozevřeného vějíře. Plody jsou na něm vidět jen zřídka, ale když už nějaký přece jen dozraje, pak v žádném případě nezůstane nepovšimnut- plody totiž už na dálku pronikavě zapáchají. Jádro v peckovici je jedlé. V minulosti byl tento druh pěstován v okolí chrámu, a proto je považován za posvátnou dřevinu. V čínských a japonských krámcích se plody ginkga v překladu nazývají stříbrný plod nebo stříbrná meruňka. Před použitím do stravy se máčejí ve slané vodě, pak se smaží a takto upravené se považují za lahůdky. Obsahují množství škrobu, bílkovin, olejů a dalších látek. Listy jsou využívány v lékařství pro biologicky aktivní látky.

19 )Acer rufinerve – Javor rezavožilný

Někteří odborníci ho označují jako javor kappadocký (Acer cappadocicum). Kůra je  šedá s růžovými až bělavými pruhy, později více matně šedá a drsná . Během jara a léta nevypadá, že by byl něčím zvláštní, ale zato na podzim ukáže, co umí: zbarví své listy zářivě karmínově. U nás je cizincem - pochází z Japonska a ve zdejším parku vhodně doplňuje kolekci stromů pocházejících z této východní země (celkem zde najdete osm druhů dřevin z Japonska). V roce 2013 byl do parku dosazen mladý Javor rezavožilný.

 20) Tilia platyphilla – Lípa zelená

Velký strom, který ve střední Evropě dorůstá výšky 25 m. V našem parku je starý 300 let. Dřevo je měkké a velice vhodné pro řezbářské účely. Listy má velké a nesouměrné. Plodem je velice tvrdá nažka, kterou nelze rozmáčknout v prstech. V květech obsahuje stopy silice, třísloviny, sliz, cukry a asi 11 glykosidů; lipový květ se používá po staletí při chorobách z nachlazení. Lipový květ figuruje i v oficiálních lékopisech pro choroby horních cest dýchacích.

21) Larix kaempferi – Modřín japonský

Stejně jako náš běžný modřín opadavý ( Larix decidua ) je i japonský modřín typický tím, jak už na dálku září svěží světlou zelení. Dorůstá výšky 45 m. Jeho jemné jehličky bývají vkusně doplněny drobnými šištičkami, které jsou zpočátku jasně karmínové. V Japonsku je oblíbenou dřevinou pro pěstování v bonsai .

22) Liquidambar styraciflua – Ambroň západní

Pochází  ze Severní Ameriky, dorůstá výšky 15 – 30 m. V našem parku se jedná o mladý strom, byl vysazen jako náhrada za letitý uhynulý strom.  Na podzim ambroň zbarvuje své dlanitě laločnaté listy do karmínově červené až  žluté barvy. Obsahuje pryskyřici žluté barvy, která se používá v léčitelství. Stromy plodí od 150 let.

23) Aesculus carnea – Jírovec červený

Pravděpodobně se jedná o kříženece  jírovce maďalu s bílými květy (Aesculus hippocastanum) a jírovce pávie (Aesculus pavia), drobného stromku s převislými větvičkami, který kvete krásně sytě červeně. Dorůstá výšky 30 m. Známe ho také pod názvem jírovec pleťový.

24)Viburnum rhytidophyllum – Kalina vrásčitolistá

Původ má v Číně a patří mezi stálezelené  keře. Větvičky má silné a hustě plstnaté. Květy jsou krémově bílé a  zrající peckovičky černé barvy. Listy jsou vrásčité a vespod plstnaté, proto ten vhodný název.

25) Acer pseudoplatanus “Purpurascens“ – Javor klen červenolistý

Tento javor má loupavou borku, kvete až po olistění. Je nádherný svým zabarvením ,při rašení jsou listy světle zelené, později červeně skvrnité a pozvolna naspodu červenají úplně . V parku máme dva vzrostlé stromy a v roce 2013 byl vysazený mladý strom javoru červenolistého.

 26) Platanus acerifolia – Platan Javorolistý

Listy jsou javorovitého tvaru, kožovité, široké až 20 cm. Má kulovitá plodenství, která v koruně stromu zůstávají po celou zimu a na jaře následujícího roku se rozpadají. Z jádrového dřeva tohoto stromu, které je nahnědlé, se vyrábí vysoce kvalitní, drahý nábytek. Velmi světlá dřevní běl se zase používá pro jemné práce intarzní. Platany jsou typické svou kůrou, kterou průběžně po celý život po částech “svlékají”. Pod čerstvě odloupnutou kůrou je světlé dřevo - někdy bělavé, jindy žluté, někdy zářivě oranžové.

27) Cedrus atlantica glaukca – cedr atlaský

Cedr v Evropě dorůstá do velikosti 14 m, ale jsou známe i vyšší cedry až 30 m. V domovině tento ohrožený druh pocházející z pohoří Atlas na území Maroka a Alžíru, kde dorůstá výšky 50 m. Jehličí je podobné modřínu, ale na rozdíl od modřínu jehlice nejsou opadavé a jsou ozdobou po celý rok   v parku se vysadil tento ohrožený cedr v roce 2013

28) Picea abies “Inversa“ – Smrk ztepilý

Je úzce sloupovitý, větévky jsou téměř kolmo splývající, u kultivaru , Inversa¢  většinou až na zem. V našem parku můžete vidět zhruba 6 m vysoký smrk. Objeven byl v Anglii v roce 1848. Z Červeného hrádku pocházela manželka předposledního majitele zámku, který na její přání nechal při přestavbě zámku nově upravit i celý zámecký park. Když se v roce 1885 provdala za hraběte Chotka, stal se tento vyjimečný exemplář památkou na její domov.

29) Hydrangea arborescens –Hortenzie stromečkovitá

Pochází z východní Asie a je to celkem častá a oblíbená rostlina. Její ploché kulovité květenství je zprvu nazelenalé, pak bílé a nakonec nahnědlé. Kvete od června do srpna. Našich hortenzií si ovšem velmi považujeme jako něčeho nevšedního a vzácného. Jsou tu totiž již velice dlouho, objednal si je osobně pan hrabě a mezi cennými zajímavostmi zámecké knihovny je uložena také korespondence pana hraběte a jeho zahradníka, která se týká právě těchto hortenzií.

30) Magnolia soulangeana – Šácholan Soulangeův

 Nejčastěji vysazovaný druh magnólie: je poměrně odolná a dobře roste. Většinou mívá keřovitý vzrůst, ovšem tuto pečlivý zahradník záměrně tvaroval tak, aby z ní vyrostl strom. Magnólie někdy bývají vidět v městských parcích a v době květu se prostě nedají přehlédnout: větve vůbec nejsou vidět pod záplavou velikých bílorůžových květů, které tvarem připomínají lekníny. V našem parku máme několik magnólií tohoto druhu a dále zástupce dvou jiných druhů: vzácný  šácholan opakvejčitý (Magnolia hypoleuca) a půvabný šácholan hvězdovitý (Magnolia kobus).

31) Rhododendron luteum - pěnišník žlutý

Lidové pojmenování azalka se používá na různé druhy opadavých rododendronů. Běžný rododendron zůstává celou zimu krásně zelený, neopadává.  Azalkám listy každý podzim hýří barvami: zářivě žlutou, karmínovou, rudou, oranžovou. Pak azalky opadají jako většina listnatých dřevin. Tato azalka, azalka žlutá, je původním druhem. Z ní se potom vypěstovalo množství ušlechtilých kříženců v řadě kultivarů. Kříženci mají podstatně bohatší květy nejrůznějších barev.  Květy této původní azalky jsou také velmi pěkné a navíc vydávají velmi intenzívní vůni, takže v květnu a červnu je východní část nádvoří po několik týdnů celá příjemně provoněná.  Ze zmíněné řady hybridů je zde k vidění překrásná velkokvětá, lososově zbarvená azalka ze skupiny “Knap Hill”.

32) Chaenomeles japonica – Kdoulovec japonský

 Pochází z východní Asie a má krásné, oranžově červené květy. Kvete ještě před olistěním, proto květy krásně vynikají. Plody jsou žluté vonné malvice, které se podobají  kdoulím.  Lze využít  jejich vůně  (vkládáním do šatních skříní).  Jsou jedlé, používají se například  jako dochucovadlo do sirupů nebo želé. Tato dřevina se vysazují zejména jako volně rostoucí živé ploty.

33) Paeonia suffruticosa – Pivoňka dřevitá

 Krásně kvetoucí keř pochází z Číny. První rostliny byly dovezeny do Evropy kolem roku 1787. Pivoňky se také využívaly v čínské medicíně k léčbě nervových onemocnění včetně epilepsie. Léčivé působení má především kořen, který obsahuje alkaloidy, silice, kyselinu benzoovou, asparagin a další látky.  Pěstuje se mnoho kultivarů s velkými plnými, ale i jednoduchými květy v různých barvách.  V našem parku lze najít tyto kultivary: COURONNE D´OR  CALOT (plná, bíle kvetoucí), MARIE CROUSSE (plná, světle růžová), MLLE LÉONIE CALOT (plná, růžová), LADY ANNA, VILLE DE NANCY.

34) Chamaecyparis pisifera “Plumosa“- Cypřišek hrachonosný

 Původem z Japonska. V Japonsku se dřevo cypřišků využívalo pro vodní stavby, ke stavbě lodí i jako dřevo truhlářské. Svůj zvláštní název “hrachonosný” dostal proto, že jeho plody - šištičky- jsou kulaté, v mládí zelené a velké asi jako hrášek. Cypřišky vypadají skoro úplně stejně jako thúje, které ve zdejším parku samozřejmě také jsou. Jak tedy zjistit, který strom je který? Při pozornějším pohledu se od sebe dají rozeznat naprosto spolehlivě: tak především, plody thúje a cypřišku vypadají úplně jinak, a také je jiná špička koruny: u thújí je vždy rovná, vzpřímená, u cypřišků není vzpřímená nikdy - vždy je ohnutá dolů. Cypřišky se také poznají podle toho, že mají na šupinovitých listech podélnou rýžku.

35) Carpinus betulus “Pendula“ – Habr obecný, převislý

 Převislá forma habru se vyskytuje běžně, ale v našem parku můžete vidět vzrostlé habry staré 160 let. Je proto ozdobou našeho parku. Kmen - na stříbrošedém podkladu se pěkně vyjímá černá síťovina. Plody: každé jednotlivé semínko má vlastní trojlaločný obal, který mu slouží nejprve k obstarání výživy - probíhá v něm fotosyntéza - a nakonec, když je semínko dostatečně zralé, slouží jako létací zařízení, které je opravdu velmi účinné: plody mohou doletět až kilometr daleko! Ze dřeva habrů se vyráběly hoblíky, držadla a dřevěné šrouby.

36) Magnolia acuminata – Šácholán přišpičatělý

eliptický, dlouhé. Patří mezi mírně chráněné dřeviny. V parku byl vysazen v roce 2013. Domovina východ USA kde roste společně liliovníkem tulipánokvětým. Kůru ze stromu používali indiáni k léčení průjmu.

37) Quercus robur “Pectinata“ Někteří odborníci se domnívají, že se jedná o dub letní nitkolistý ( Quercus robur ,Filicifolia¢). Je výrazný tím, že má všechny listy tak střapaté, jako by opravdu byly najemno nastříhané.  Je opravdovou zvláštností mezi duby. Laloky jsou hluboce vykrajované. Tento strom je raritou našeho parku.

38 )Taxus baccata

Tis je domácího původu ve většině zemí je chráněný, jeho dřevo náleží mezi nejcennější dřeva na severní polokouli . Dřevo sloužilo  ve středověku k výrobě slavných velšských luků Všechny části stromu jsou prudce jedovaté - s výjimkou plodu - červeného míšku kolem semínka, na kterém si rádi pochutnají ptáci. Tis je keřovitého nebo stromovitého vzrůstu a dorůstá výšky 20 m. V našem parku se mu velmi a můžete vidět jak semenáčky malinké 2 cm veliké,  tak  200 let staré jedince vysoké 19 m. V našich podmínkách má velmi husté, jedovaté dřevo, které je odolné proti chorobám.

39) Acer pseudoplatanus “Leopoldii“

Javor klen patří k našim domácím dřevinám rostoucí po střední Evropě. Rozličné kultivary se těší oblibě ve všech typech zahrad, snad všech velikostí. Leopoldii dorůstá poloviční výšky základního druhu tedy do 20 m. Listy jsou dvoubarevné na podzim se vybarvuje do žluté barvy. Řapík je vínově červený. Květy a plody na tomto kultivaru nenajdete.

40) Populus alba – Topol bílý

Topol dorůstá výšky 30 – 40 m, větve jsou světlé až bíle z dálky připomíná kůru březovou. Je našim domácím stromem. Kvete na začátku dubna. Nasazuje mnoho kořenových výmladků. Slouží ke zpevnění břehů a podél silnic k vytvoření větrolamu. Dřevo se používá na výrobu beden, překližek a okrajově na výrobu nábytku.

41) Quercus rubra – Dub červený

Tento dub je u nás nejznámějším druhem, používaným i v lesnictví. Má šedou kůru, listy jsou zubatě laločnaté, špičaté a  jsou dlouhé až 20 cm. Na podzim jsou oranžovočervené až šarlatové. Jedná se o cennou okrasnou parkovou dřevinu. Původem z Kanady a Severní Ameriky. Dřevo není trvanlivé a v poslední době dochází k agresivnímu přemnožení dubu červeného v našich lesích.

42) Aesculus parviflora – Jírovec malokvětý

Vypadá celkem nenápadně, ale je to vděčná parková dřevina. Původ má v Severní Americe. Listy jsou velmi dekorativní a využívají se v aranžování, přidávají se do smíšených kytic. Zajímavé jsou i drobné bílé kvítky. Ty bývají uspořádané v elegantních vysokých latách a silně voní po konvalinkách. Pupeny jsou nelepkavé.

43) Acer pseudoplatanus „Aureovariegata“ – Javor klen žíhanolistý

Javory kleny dorůstají výšky až 30 metrů a dožívají se  300 let, žíhanolistá forma dorůstá do výšky 15 m v. Borka je šedočervená, odlupuje se do šupinovitých útvarů. Listy jsou bíle kropenaté, bílá barva někdy přechází až do zlaté a to hlavně na podzim, kdy všechny kultivary javoru mají výraznou barvu od žluté až po tmavě červenou.

44) Betula maximowicziana – Bříza Maximowiczova

Nejkrásnější bříza pochází z Japonska a dorůstá výšky 20 m. Kůra stromu je oranžově šedobílá . Listy dorůstají do délky 20 cm. První výskyt u nás v Průhonicích roku 1915. Zajímavý význam pro Kelty byla bříza stromem světla. V našem parku byla vysazena v roce 2013.

45) Picea omorika – Smrk Pančičův

Původem z Balkánu. Odlišuje se od většiny smrků svým úzkým  habitem  a slabě převislými, na konci vystoupavými větvemi. Kmen je rovný jako svíčka. Má výborné dřevo, které se ve starověku středověku těžilo na výrobu stěžňů lodních trámů.

46) Pinus strobus - Borovice vejmutovka

Nejvyšší věk se u těchto stromů udává 400 let.  U tohoto druhu borovice se v průběhu života zajímavě proměňuje tvar koruny: nejdříve je úzce kuželovitá, později stále nepravidelnější s ohnutými a zakroucenými hlavními větvemi.  Nakonec, po odumření přízemních větví je téměř plochá.  Ráda roste a dorůstá výšky 80 m a o průměru  kmene 150 cm v našem parku najdete staré borovice 170 let. Použití dřeva jako suroviny na výrobu zápalek, modelářské dřevo, dřevo je trvanlivější ve vodě i na zemi nežli dub. Kromě borovice vejmutovky rostou v parku také borovice s velmi temným kmenem a větvemi, borovice černé (Pinus nigra).

47) Pseudotsuga menziesii – Douglaska tisolistá

Původem ze Severu USA. Její jehlice po rozemnutí voní po pomerančích. Nejvyšší douglaska, která byla až dosud nalezena (a bohužel také poražena) , byla vysoká 133 metrů. To je asi tolik, jako kdybychom postavili na sebe tři takové zámky, jako je ten náš. V našem parku jsou staré 150 let.

48 )Abies concolor – Jedle stejnobarevná

Pochází z Jihozápadu USA. Dorůstá výšky 40  m s hustou štíhlejší korunou. Kůra je šedá a velmi dlouho hladká, šišky jsou vzpřímené. Dožívá se přes 300 let. V našem parku můžete vidět jedli starou 150 let. Kůra se používá v lékařství. Jehlice jsou také léčivé.

49) Ulmus glabra – Jilm horský

Jeho větvičky jsou silnější a v mládí chlupaté. List je široce vejčitý a drsný. Strom dobře obnovuje z pařezů. Dnes se jeho výsadba omezuje, z toho důvodu, že je náchylný na houbové choroby. Stromy se dožívají 300-500 let, začínají plodit mezi 30-40 rokem.

50) Ulmus laevis – Jilm vaz

Vyznačuje se nádorovitým kmenem a slabými větvičkami. Listy má nesouměrné, srpovitě zahnuté. Dožívá se až 400 let, plodit začíná mezi 8-12 rokem. Odvary z kůry se používaly k léčebným účinkům, protože kůra obsahuje mnoho vitamínů: B, A, K, selen a hořčík. Podléhá houbové chorobě zvané grafioze.

51) Philadelphus laxus – Pustoryl pozdní

Keř dorůstá výšky 3 m. Má bílé ,voňavé květy ,které jsou uspořádanými v hroznovitých květenstvích. Využívá se k doplnění výsadeb jiných keřů.  U kříženců mohou být květy i plnokvěté s různou vůní.

52) Fagus sylvatica „Pendula“ –Buk lesní, převislý

Převislá forma buku lesního dorůstá výšky 16 m. V našem parku můžete vidět další buky, buk lesní který dorůstá výšky 45 m, buk lesní Atropurpurea dorůstá výšky 35 m a má velké červené listy vysazen do , naše parku byl na podzim roku 2015, buk lesní panašovaný Roseomarginata  roste velmi pomalu staré buky v našem parku jsou kolem 250 let staré .Převislá forma buku je obloukovitě, postranní větve vodorovně odstávají a tvoří malebné převisy až k zemi. Na kmeni takovýchto velikánů je někdy vidět jakýsi “schod”, který odhaluje, jak vlastně převislá forma buků vzniká. Na vybrané mladé podnože rovného buku lesního totiž bývají roubovány korunky převislých buků. Někdy se pak stane, že podnož tloustne pomaleji nebo naopak rychleji než naroubovaná koruna a na stromu je to už navždy vidět. První zmínka o něm je z roku 1836.

53) Juglans regia – Ořešák královský

Plodem je nám všem známá peckovice s dužnatým obalem a tvrdou skořápkou. Plodit začíná po 15. roce věku. Z dospělého stromu lze za dobrého roku sklidit až 50 kg ořechů. Extrakt z ořešáků se například přidává i do opalovacích krémů. Jiné druhy ořešáků se pěstují zejména pro cenné dřevo, které je kvalitní a tvrdé. Dorůstá výšky 45 m. pěstuje se hlavně pro své plody vlašské ořechy i přes jeho velké rozšíření se jedná o vzácnější dřevinu, která je chráněná jako ohrožený druh. Na podnože plodových ořešáku se používá Ořešák černý Juglans nigra.

54) Cercidiphyllum japonicum – Zmarličník japonský

Je pravidelně rostlý rozložitý keř s roztomilými srdíčkovitými listy s červeným řapíkem a krásnou světle zelenou barvou. Vzhledem k jedné okolnosti je to dřevina poněkud záhadná. Na podzim se totiž listy vybarví do čisté něžné žluti a pak - těsně po opadu- se do okolí rozvoní typickou, nezaměnitelnou vůní čerstvě upečených  buchet. A toto aroma je právě tou záhadou - nelze je naprosto nijak zachytit, během sušení prostě vyprchá, a tak se dodnes ani nepodařilo zjistit jeho chemické složení. Náš exemplář je velice zajímavý, určitě i unikátní tím, že do sebe jednotlivé větve prorůstají.

55) Tilia euchlora – Lípa zelená

Pochází z Kavkazu a proto je odolnější než domácí druhy. Lipové dřevo je měkké, vhodné pro řezbářské účely. Zajímavostí je, že květy této lípy jsou pro včely jedovaté. Volně v přírodě není známá, je křížencem l. srdčité a l. kavkazské. Dorůstá výšky 25 m a u nás v parku je stará 160 let při výšce 20 m.

56) Liriodendron tulipifera – Lyrovník tulipánokvětý

 Příbuzný překrásné magnólie. Pochází ze Severní Ameriky a dorůstá výšky až 58 metrů. Jak už název napovídá, listy mají zvláštní, vskutku lyrovitý tvar, proto tedy je to lyrovník ( někdy ale bývá nazýván i liliovník nebo tulipánovník). A tulipánokvětý se jmenuje kvůli svým krásným květům: vypadají opravdu jako tulipány - žluté tulipány s oranžovým středem. U našeho stromu jsou v koruně těžko rozlišitelné, protože z vnější strany mají světle zelenou barvu. Plody má šišticovité a velmi špatně oddělitelné od větve. Na podzim se zbarvuje zlatožlutě. V parku máme 25 vysoký při stáří 250 let. Je mírně chráněný.

57) Abies nordmanniana – Jedle kavkazká

Tento druh jedle je u nás sadovnicky a krajinářsky velmi cenný. Má štíhlou jehlancovitou korunu. Je naprosto mrazuvzdorná. Používá se pro papírny i jako stavební dřevo. Pro rychlí růst se používá k pěstování vánočních stromů.

58 )Castanea sativa – Kaštanovník setý (jedlý)

Strom, který plodí jedlé kaštany u nás není původně domovský, pochází z jižní Evropy, ale v našich krajích vlastně zdomácněl. Zralé plody padají samy ze stromu. V dávných dobách byla moučka z kaštanů používána jako základní potravina. Po objevení brambor zmizely kaštany z běžného jídelníčku. Dnes se používají pouze jako delikatesa.  Jedlé kaštany obsahují až 35% škrobu, dále bílkoviny, sacharózu, dextrin, oleje aj.. Pro obsah těchto látek se pěstuje  celá tisíciletí.

59) Picea orientalis – Smrk východní

Původem je z Kavkazu. Oproti jiným smrkům je jemnější, užší a také pomaleji roste. Esteticky je velmi působivý. Má ovšem velmi mělký kořenový systém a proto trpí vývraty. Jeho dřevo se hojně využívalo na výrobu papíru.

60 )Tsuga mertensiana – Jedlovec Mertensův

Jedná se o vzácněji se vyskytující druh, než jedlovec kanadský.  Je to jemně rozvětvený,  kuželovitý strom s větvičkami načechranými a nápadně namodralými. Jehlice jsou bledší než u tsugy kanadské, která je nejčastěji pěstovaným druhem.

61) Magnolia hypoleuca – Šácholán obvejčitý

Patří do stromovitých druhů, které kvetou až po olistění. Z toho důvodu jsou jejich květy méně nápadné i když jsou mnohem větší než u jiných druhů magnolií. Jsou široké až 15 cm, smetanově bílé a příjemně vonné. Plodenství je velice zvláštní- červenofialová oválná šištice rostoucí vzpřímeně. Tento japonský druh má listy 30- 40 cm dlouhé, šedozelené a vespod namodralé. Byla dovezena do Evropy kolem roku 1865 a začala se používat jako vzácnější dekorativní dřevina.

62 Rhododendron hybridum – Pěnišník velkokvětý

V parku jsou zastoupeny keře  Rhododendron catawbiense – pěnišník americký. Mohutné keře vysazené do tvaru podkovy jsou staré přes sto let-  můžeme je vidět již na dobové fotografii z roku 1901. Tento druh je vzhledem ke značné otužilosti používán ke křížení. Jednotlivé druhy kříženců jsou v našem parku zastoupeny celou barevnou paletou- od bílé přes narůžovělou a sytě růžovou až po fialovou lila, cyklámenovou, karmínovou, bordó nebo tmavě fialovou.

63) Quercus robur „Pendula“- Dub letní, převislý

 Dub česky křemelák s obloukovitě  převislými  větvemi. Poskytuje úkryt pro hnízdění ptactva. Duby letní se dožívají stáří až 1000 let. Takovéto duby jsou velmi důležité pro historiky. Jak to? Zachytíme-li přesně změřené šířky letokruhů ve dřevě, dostaneme obraz uplynulých let, pokud jde o teplotu a množství srážek. U stromů stejného druhu a ze stejného území se tyto křivky navzájem podobají. Proto lze křivky různě starých dřev také vzájemně srovnávat. Je tak možné sestavit přesné křivky pro celá uplynulá staletí. Tak byly pro střední Evropu vypracovány chronologické údaje u jedlí, buků a dubů pro celá dvě tisíciletí. A praktické využití? S jejich pomocí lze datovat neznámá dřeva, např. trámy historických památek nebo dřeva nábytku, u nichž je možné takto určit maximální stáří.  V našem parku najdete i jiné druhy dubů: dub letní stříhanolistý,  dub červený, dub šarlatový a dub bahenní.

64 )Sophora japonica – Jerlín japonský

 Ozdobný svými žlutavě bílými květy v dlouhých načechraných koncových latách. Plody jsou jakési zvláštní lusky - poměrně veliké a navíc za každým jednotlivým semínkem velice nápadně zaškrcované, připomínají  korálky navlečené na šňůrce. Semínka jsou v tomto lusku v bezpečí, protože lusk je neobvykle tvrdý a otevřít ho dá pořádnou práci. Zajímavý je i název stromu: ačkoli se jak v latině, tak v češtině jmenuje japonský, pochází ve skutečnosti z Číny a z Koreje. Původní strom v našem parku odumřel, na jeho místě vyrostl kořenový výmladek. V roce 2013 byla provedená výsadba převislé formy jerlínu. V česku je od roku 1835 a je nejstarším druhem k nám dovážených stromů.

65) Buxus sempervirens – Zimostráz obecný

V Asii se vyskytuje jako menší strom. U nás je většinou keřovitého vzrůstu do 5 metrů. V době květu je hojně navštěvován včelami. Největší uplatnění má na stříhané živé ploty a jakékoli tvarování. Jako pěstovaná dřevina provází lidskou společnost od nepaměti, zprvu byl však pěstován nikoliv pro okrasu, ale pro dřevo; poskytuje totiž nejtvrdší evropské dřevo, vhodné pro výrobu hudebních nástrojů (klarinetů), pro řezbářství (intarzie) apod. V našem parku můžete vidět zimostráz starý 140 let při výšce 5 m, který kvete a plodí , ze semínek pěstujeme sazeničky, pro potřebu parku.

66) Alnus glutinosa Olše lepkavá

Roste hlavně na březích vod a zamokřených půdách často ve větších porostech – olšinách. Samčí jehnědy jsou tenké a dlouhé, samičí krátké a šišticovité. Drobné květy zapáchají po myšině. Rychle roste a je podobná vrbě a topolu. V našem parku se v roce 2013 dosazovala zajímavá olše stříhanolistá.

67) Tsuga canadensis – Jedlovec kanadský

V Čechách jedlovec najdeme v parcích než v lesích. Jak napovídá už název, jedlovec je domovem v chladných oblastech Severní Ameriky, zvláště v Kanadě. Vytváří tam rozsáhlé porosty s jedinci až 70 metrů vysokými. Velmi vzácně se vyskytujícím příbuzným tohoto jedlovce je jedlovec Mertensův (Tsuga mertensiana), který můžete vidět v našem parku.

68) Chamaecyparis lawsoniana „Alumii“ – Cypřišek Lawsonův

Cypřišek původem ze Severní Ameriky, kde je chráněný a patří k ohroženým  druhům. U nás  slouží hlavně Alumii tedy stříbrný k výsadbě  živých plotů , poprvé dovezen 1859 Nové Hrady. V domovině dorůstá 50 m. Dřevo se používá na výrobu lodí.

69) Corylus colurnu – Líska turecká

Líska okrasná světlou, šedohnědou korkovitou kůrou. Pochází z Turecka .Plod oříšek velmi tvrdý nejedlý. V parku byla vysazena v roce 2013. Dorůstá výšky 25 m a je největším druhem lísky.

70) Cornus mas – Dřín obecný

V našem parku se jedná o vzrostlý strom s pravidelnou kulatou korunou, i když druhově to je vlastně původně mohutný keř. Zde ho ovšem hraběcí zahradník záměrně dopěstoval do tvaru a velikosti stromu. Plody jsou červené, oválné  peckovice, které jsou jedlé- mají sladkokyselou, trochu svíravě natrpklou chuť a obsahují 8–9% cukrů a 2–3% volných kyselin, hlavně jablečné. Připravují se z nich džemy, kompoty a ovocné víno.

Použité prameny:

Publikace: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, Ing. Václav Hurych, CSc., Nakladatelství Květ, 2003, ISBN 80-85362-46-5

                  Seznam doporučených odrůd rostlin, Svaz školkařů ČR, místo a rok vydání neuvedeno

Internetové stránky: http://www.dendrologie.cz  

                                         http://www.dendro.mojzisek.cz

plan-parku-2015.jpg
JPG (411,86 KB)