Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Prohlídka zámku
Jídelna
Nacházíme se v další z intimních místností zámku určených pro vlastní rodinu. Touto místností je, jak asi uhodnete, jídelna, přesněji řečeno malá jídelna. Ta velká, pro pořádání větších hostin, se nacházela v největším sále zámku v přízemí. V té se dnes konají koncerty či svatební obřady nebo se pronajímá k různým účelům (pokud byste chtěli uspořádat malou slavnost pro své přátele, mrkněte na příslušnou stránku). Vraťme se ale do jídelny. Zajímavé je, že jídlo se nevařilo v samotné budově zámku, ale v kuchyni ve vedlejším domku. Sem do jídelny se přinášelo bočním schodištěm. A aby nevystydlo, používalo služebnictvo při přenášení pokrmů také zvláště uzpůsobených nádob či mís, jakýchsi předchůdců dnešních termosek.
Na první pohled nás zaujme krásná skříň. Je bohatě zdobená třemi způsoby: květinovou intarzií, bohatou a jemnou řezbou a konečně velmi netradiční zdobicí technikou - vykládáním porcelánovými čínskými a japonskými talířky a dokonce i šálky. Tento úchvatný kus nábytku je typickým příkladem holandského nábytku z první poloviny 18. století. Mezi reprezentanty nádherného nábytku náležejí i dvě ladně zvlněné intarzované komody zdobené mosazným kováním a vyleštěné do vysokého lesku. Soubor židlí kolem stolu a u stěn z konce 19. století byl vyroben byl ve Vídni nábytkářem Gassmanem a patřil patrně k nábytku objednanému v souvislosti s novorenesanční přestavbou zámku v letech 1885 až 1910. Na komodách, stejně jako na jídelním stole, je prostřen krásný a bohatý vídeňský servis čítající asi 80 kusů - talířů, talířků, košíků na ovoce, najdeme zde také terinu s víkem, omáčníky loďkovitého tvaru, chladiče na víno, šálky a podšálky, ba dokonce nám na komodách stojí i dvě chladicí misky na zmrzlinu, vše zdobeno střízlivým klasicisujícím dekorem, zelení, kobaltovou modří a zlatem. Porcelánu ale v této místnosti při osobní prohlídce uvidíte mnohem, mnohem víc. A věřte, i ten stojí za vidění. Zařízení jídelny je pak vhodně doplněno obrazy s motivy lovu, krajin a zátiší. A konečně - k zajímavostem jídelny se hlásí i masívní kovový (litý a tepaný) dvanáctiramenný lustr z konce 19. století. A pokračujme dále, ještě stále nejsme na konci.
Co říkáte? Že ten náš zámek zvenku vůbec nevypadá na tak dlouhou trasu? A že už vás bolí nohy? Vydržte ještě chvíli. Jen proběhneme na chodbu a vystoupáme nějakých čtyřicet schodů a tam, pod střechou, na vás čeká ještě jeden salón. I ten stojí za vidění. Tedy vzhůru . . .
. . . Uf. Jsme tady. >>>
